fbpx

Energeťák | 06 – Jak na ice breaky s Jirkou Hendrychem

Nový host. Nový Energeťák. Výjimečně i nový scénář, ve kterém rozhodně budeme pokračovat. V tomto díle nám byl inspirací Jirka Hendrych, který určitě inspiruje i vás. Mladý podnikatel působící v několika firmách, který má za sebou mnoho zkušeností, ať už pozitivních, tak negativních. Podělil se o to, co mu v podnikání pomáhá, kde hledá inspiraci a představil nám i vizitky budoucnosti, které by měl mít každý obchodník. Do článku se nám bohužel všechno nevešlo, a tak doporučujeme se podívat na videoverzi na YouTube, anebo si rozhovor poslechnout na podcastové platformě (odkaz najdete na konci článku). 

Na Jirku Hendrycha jste mohli narazit v několika firmách, ale dnes jsme se věnovali jeho nejmladšímu projektu Taptag, která vyrábí vizitky budoucnosti a funguje jako skvělý otvírák na schůzkách. Baví ho prodej, kontakt se zákazníkem a vymýšlet pořád nové a nové věci. Také práce na sobě, ale dělat i chyby a poučovat se z nich. 

Jak vznikl projekt Taptag? 

Inspirovali jsme se v zahraničí, kde byl NFC čip využíván pro předání kontaktu (Instagram a Tinder) a rychlé seznámení. To mně a spoluzakladatele Honzu přivedlo na novou myšlenku, ke které jsme přizvali třetího do party, Martina. Původní využití nám přišlo stupidní a nedostatečné, a tak vznikl Taptag. Platforma, která slouží spíše k byznysovým potřebám pro obchodníky. To byl původní záměr. V tuto chvíli směřujeme k tomu, aby fungovala jako microsite pro lidi, kteří nepotřebují mít vlastní webovou stránku. Webové stránky bývají pro určitý typ lidí dost drahé. Tím nemyslím pořizovací investici, ale udržování, placení domény, hosting a tak dále. A toto je skvělá alternativa, která by obchodníkům pomohla s jejich obchodním procesem. Může to být realitní makléř nebo finanční poradce, který potřebuje nasdílet pouze své portfolio a ukázat, co dělá. Kromě toho, že je to opravdu účinná věc s všestranným využitím od vizitek, přes soutěže až po docházku a otevírání dveří, tak to funguje i jako ice break na začátku schůzky.

Jakou sales story použít k předání digitální vizitky na schůzce? 

Petr s Honzou už se sami těší, až ji použijí na první schůzce. „Mám taky vizitku, ale nedám vám jí. Pouze vám ji přiložím k telefonu.“ Bude to skvělý otvírák schůzky místo otázek o počasí a jaká byla cesta, které jsou stále jedny z nejčastějších. Každopádně jako vše i toto lze podat špatně, kdy to může vyznít, že já jsem lepší, protože mám digitální vizitku a vy ji nemáte. A co používá Jirka? Já používám úzus, že šetříme přírodu a že nechceme produkovat tuny papíru. Máme informace, kolik vizitek se vyhazuje a čísla jsou enormní. Kolem 82 % skončí po týdnu v koši. Pořadníky na schraňování vizitek již skoro neexistují a vizitky slouží jen pro jeden účel. Přepíše se kontakt do telefonu a potom jde do koše, a ani to se občas nestane. Na vizitkách bývá často více informací jako adresy, webové stránky, e-maily, recepce, telefonních čísla atd. Sám neznám nikoho, kdo by si přepsal všechny náležitosti, i když si myslím, že to jsou důležité informace. Kromě obchodníků a podnikatelů máme využití i na osobní rovině. Jeden náš kolega je hodně stydlivý a neskutečně mu to pomohlo se sebevědomím, že má teď něco nového, unikátního a chodí za děvčaty v klubech, na párty a dává jim takto svůj Instagram. A boduje!

Jak funguje digitální vizitka a co všechno na ni mohu nahrát?

Vizitky lze sdílet více způsoby. První je za pomoci využití NFC technologie, kdy stačí telefon přiložit a zobrazí se standardně odkaz, na kterém je webový profil. Ten se dá upravovat skrze mobilní aplikaci nebo přes zmíněný webový profil. Další možností je zaměření fotoaparátu a načtení QR kódu. Dojdeme ke stejnému efektu, kdy se nám zobrazí ve fotoaparátu odkaz a docházíme na stejnou stránku, ze které si můžeme uložit nějakou informaci. Poslední možností je sdílet přímo link webového profilu, třeba v podpisu e-mailu. NFC, ale samozřejmě dělá větší wow efekt než QR kód či link. Do své vizitky si můžete dát samozřejmě jméno, firmu, pozici, telefon, e-mail, webové stránky, ale také sociální sítě, které jsou v ČR dostupné. 

Jak ses dostal k podnikání? 

Hromada mladých lidí chce začít podnikat, aby získali nějakou prestiž, kredit a peníze. A já to měl stejně. Na začátku jsem si prošel podnikáním typu MLM na pojišťovací poradenství. Bohužel ne ve zdravém slova smyslu. Když jsem začínal, tak se to hemžilo lidmi, kteří si tam šli vydělat velké peníze na úkor klientů. Prodávali nesmyslné produkty jenom pro velké BJ (bankovní jednotky) a stříleli, co se dalo. Tím jsem si prošel a nastavil, že toto není morálně správně. Následně jsme s kamarády v Hradci začali dělat reklamu v agentuře, na kterou jsme byli čtyři. Tam jsem si uvědomil, že tahle svoboda výměnou za více práce je směr, kterým se chci ubírat. Chci mít svobodu, být tvůrcem svého příběhu a nepracovat na snech někoho jiného. Postupně skrze hromadu zkušeností a napříč různými společnostmi se dostáváme až k Taptagu.

Jak se vyrovnáváš s faily v životě i byznyse? 

Mám kolem sebe hromadu úspěšných lidí a jsou mi známy 3 způsoby, jak se s nimi vyrovnat. Ti, kteří dokážou sáhnout po meditaci  a v hlavě si to srovnat. Ti, kteří jdou sportovat a fyzickou aktivitou to ze sebe dostanou a v neposlední řadě alkohol. Já nejsem meditační člověk, takže se snažím sportem, ale alkohol je jednoduché řešení. Sport je pro mě ultimátní vypínač. Všichni máme fyziologické reakce stejné a sport dokáže ovlivnit tvorbu endorfinu a dalších látek, které člověk potřebuje, když je na dně. Snažím se objektivně nad problémy zamyslet, přestat se litovat, hrabat se v tom a kouknout se out of box, což zní sice dost osvíceně, ale cesta k tomu vždy bolí. 

Ty sám dal prodáváš, jak ti to jde? 

S prodejem trošku narážím na limity v tom, že mi nejde mikroprodej. Nejdou mi jednotky kusů. Naopak mě baví velké zákaznické smlouvy, kde je větší vyjednávání, kde se nad tím musí hodně přemýšlet a vyjednávání je třeba na měsíc. Jedna z činností reklamky, ve které jsem působil byl prodej tiskovin. Řešili jsme, kdo je zhruba největší a mohl by nejvíce odebrat. Zkoušeli jsme supermarkety, ale z důvodu velkého tlaku na cenu to nevyšlo. Velkou zakázku, kterou jsme chytli mojí obchodní prací, byly mapy pro lékaře bez hranic na kampaň pro celou ČR. To mi ukázalo, že stačí mít trochu odvahy, drzosti, vidět, kde se kvalita produktu nebo služby vyskytuje a a umět to nabídnout. Nemusíte se bát při svých začátcích jít po velkých rybách. Většinou nemáte, co ztratit. 

Co námitky u Taptagu? 

Než jsme s produktem začínali, tak jsme to dávali přátelům a známým, kde jsme sbírali zpětnou vazbu. Nejvíce se nám opakovala jednoduchost. Ukládání a rozložení ikon v aplikaci, barvy a vůbec to, jak s tím pracovat a předávat dá. Vlastně to, čeho jsme si byli vědomi a pracovali na tom. Dnes to je zase o  kousek jednodušší. Znalost s NFC a QR kódem se zase za ten rok posunula a také pracujeme na PR. Ukazujeme, jak se k tomu chovat, co všechno s tím jde dělat a jak to využívat. Takže určitě se vyplácí předcházet námitkám právě třeba pomocí PR. I teď se najdou nějaké námitky třeba na personalizované prostředí v aplikaci a je to jedna z věcí, na které pracujeme. Je pořád, co vylepšovat, sledovat trh a reagovat na změny. A to nás to baví. 

Kde hledáš nové zákazníky?

My máme dost jasný zákaznický model a víme, kdo jsou naši zákazníci. Používáme výkonnostní reklamu a standardně cílíme skrze sociální sítě jako Facebook, Instagram a LinkedIn, kde většinu leadů nasbíráme a potom přímou obchodní prací. Rád obchoduji s lidmi, se kterými se již známe a vytvářím si tak síť lidí, skrze kterou se dostanu téměř na kohokoliv. Je to pak už jen o networkingu, brainstormování, představování věcí a o kritické diskuzi.

Kde si nabral nejvíce zkušeností? 

Tři roky jsem byl ve velké firmě, kde jsem se dostal k zajímavým případům a byl jsem zodpovědný za dost věcí, které mi v mých letech a se současnými zkušenostmi nepatřili vůbec do rukou. Ale díky tomu, že jsme byl hozený do vody a musel jsem plavat, tak jsem se dostal k hrozně zajímavým věcem, technologiím, příležitostem a lidem, kteří mě posunuli hodně v životě. Díky nim jsem pochopil, co se jak dělá a a jak se to dělat má. Pokud jste mladí a chcete na sobě pracovat, určitě doporučuji jít na stáž do nějaké firmy, kde může začít vaše cesta za úspěchem. 

Ať se vám daří na vaší cestě 

Jirka

LinkedIn Jiří Hendrych
Taptag

Na začátku rozhovoru jsme vám říkali o skupinách pro obchodníky a podnikatele na Facebooku a LinkedInu , kde sdílíme zkušenosti, ale také si radíme a děláme si naši profesi jednodušší.

Energeťák | 05 –Olizujte mozky kdykoliv to jde

Máme za sebou další super energeťák. Pár myšlenek jsme vám sepsali do článku, ale určitě doporučujeme mrknout na celý rozhovor nebo si nás poslechněte na Spotify či Apple Podcast (odkaz na konci článku). Jana je velmi energická a do všeho se vrhá po hlavě. Má za sebou mnoho zkušeností a tvrdě na sobě pracovala po celou dobu působení v Ryoru. Naťukli jsme mnoho témat. Od jejich začátků, přes vzdělávání, vedení týmu až k osobnímu životu. Celý rozhovor posuďte sami.

Janu Štěpánkovou (nyní Janu Stránskou) můžete znát jako obchodní a marketingovou ředitelku české kosmetické firmy Ryor, kterou převzala po své mamince. Ta ji založila v roce 1991 a má u nás svou tradici. Jana se nebojí změn a případného natlučení pusy. Ví, že to k byznysu patří. Také je zastánce upřímnosti a často tím překvapuje na jednáních. To nám potvrdil i Petr, který zavzpomínal na první setkání s Janou. Říct „Nemám zájem“ jí nedělá problém, pokud v tom opravdu nevidí smysl. Sama nemá ráda, když ji někdo tahá za nos a nedokáže říct Chci/Nechci, a tak se tomuto chování vyhýbá. 

Jak to začalo?

Možná si někteří z vás myslí, že za mnou jednoho dne přišla mamka a řekla: „Na Janičko, tady máš k narozeninám naši firmu.“, ale takhle se to opravdu nestalo. Už když jsem chodila na brigády do firmy, tak jsem věděla, že mě to tam neskutečně baví. Proto jsem se rozhodla, že stejně jako moje mamka půjdu na vysokou školu chemicko technologickou. Ale po měsíci a půl se ukázalo, že to pro mě není to pravé, a tak jsme to ukončili s vidinou, že to za rok zkusím znovu. Nestalo se tak. Jelikož jsem se do toho opřela a přinesla do firmy nový vánek, tak jsme se s mamkou shodly, že bude lepší, když to povedu dál. 

Někteří spolupracovníci mě zkoušeli a nechtěli mě brát jako sobě rovnou. Znali mě jako malou holčičku a testovali, jestli nejsem protekční dítě. Zjišťovali, jak se zachovám, když nastane nějaká situace, jak zvládnu vést seminář pro 200 lidí, jestli mám obchodní schopnosti a jestli mám pro tu práci cit. Pracovala jsem klidně 10, 12 hodin denně, protože jsem chtěla dokázat, že nejsem protekční dítě a opravdu makám. Teď už vím, že nebyl dobrý nápad koukat na ostatní a sledovat jejich názory.

Co ty a vzdělávání? 

Dříve tolik online seminářů nebylo, ale offline seminářů jsem navštívila hodně. V dobu, kdy jsem začínala, jsem hodně rozmýšlela, jestli jít na seminář za 2500 Kč. Když to porovnám s dnešními cenami, tak to byl pakatel. Vzdělávala jsem se dříve a vzdělávám se doteď. Jen více sahám po online seminářích. Důležitá je i zpětná vazba. Nebát se o ni říct, i když bude negativní. Po každém semináři, který navštívím, hodnotím, co mi to dalo, jestli to bylo dobré, jak to mohu využít u sebe nebo u nás ve firmě. Jak využít načerpané znalosti v praxi? 

Díky rozrůstajícímu se onlinu je těžké najít kvalitní zdroj informací. Často sahám po seminářích a podcastech, které pravidelně poslouchám. Jak říká můj známý: „Je dobré olizovat mozky.“ Když někdo něco ví, je super z něho dostat co nejvíce. Možná získané informace neuplatníte teď, ale jednou se vám mohou hodit. Ještě lepší je, když vás nějaký byznys partner pustí přímo do procesu. Jsem velmi ráda, když se mohu podívat, jak fungují v jiných firmách, v expedici, ve skladu, jak u nich vedou péči o zákazníky apod. Byť to může být malý zárodek něčeho, mohu si to přenést na náš byznys.

Zítra mě čeká zrovna online školení, které se týká živých vysílání. Mám takovou teorii. Než abych nutila kolegu, aby něco začal dělat, tak si to s ním projdu. Oba jdeme na školení a pak to s čistým svědomím předávám. Díky školení tomu také rozumím a nenechám se opít rohlíkem. Sama jsem si prošla několika kurzy třeba na Google analytics a vím, že tomu nikdy nebudu rozumět jako profesionál, ale mám o tom hrubý přehled. Posledně jsem byla semináři, který nebyl úplně pro mě, ale i tak jsem si odnesla hodně. Obsahem mě to nenadchlo, ale forma byla skvělá. Tam jsem načerpala mnoho inspirace, co se jak dá dělat a jakou strukturu lze zvolit. 

Člověk nikdy nesmí usnout na vavřínech, pokud chce být úspěšný. To často vidím u firem, kdy to jde samospádem a pak nastane doba úpadku a už není cesty zpět nebo to je hodně finančně náročné. Často lidé na vrcholu nic neřeší a začnou vše řešit, až když to jde dolu. Nejideálnější je investovat do sebe a do vývoje právě na vrcholu a neustále růst. Ale je jasné, že někdy přijde i pád. Je důležité myslet vždy dopředu. 

Kde bereš energii? 

Jedna část příběhu je, jak mamka založila firmu a druhá část příběhu je, jak mamka v roce 2018 měla těžké zranění páteře. Byla workoholik a to si přineslo svou daň, kdy se ji začala rozpadat páteř. Jednou se mě ptal pán, proč se neříká podnikatelům, že mohou vyhořet. Pravda je taková, že se to říká, ale zkušenosti jsou nepřenositelné a nikdo si to nechce připustit. Proto jsem se začala o sebe hodně starat. Snažím se kvalitně spát, cvičit a samozřejmě řeším i co jím. Protože pokud sama nebudu mít dostatek energie, nemohu ji předávat dál

Co ti funguje při řízení lidí? 

Upřímnost. Druhý tip bude trochu drsný, ale lidé si zaslouží druhou šanci, třetí už ne. Měli jsme pár lidí, které jsme se snažili naladit na stejnou vlnu. Byl to typ lidí, kteří všechno viděli černě a byli přesvědčeni, že všechno vždycky končí špatně. Takoví lidé nám nezapadali do týmu. Po několika letech jsem zjistila, že to u někoho prostě nejde. V tu chvíli do nich investujete spoustu času, energie, možná i svých peněz, kdy platíte kouče nebo psychologa, aby se dal člověk nějakým způsobem dohromady, a nakonec to stejně nikam nevede. Kolikrát to není vaše chyba, že se tak někdo chová, ale v tu chvíli musí takoví lidé pryč. Mohlo by to narušit celý tým a přenést na ně negativní náladu.

Snažím se mít tým lidí, kteří jsou podobná krevní skupina. Není to jednoduché, ale chci abychom si hodnotově sedli a všichni chápali filozofii firmy. Pro mě je důvěra opravdu důležitá. Lidem věřím a nikoho nekontroluji. Jakmile se ale naruší, přijde mi stížnost, tak se na to zaměřím a začnu zjišťovat, jak to bylo. 

Poslední myšlenka na konec. Začněte dělat věci hned a nečekejte až dosáhnou dokonalosti.

Jana

Spotify a Apple Podcast

Zadejte svůj e-mail a získejte e-book

Vaše osobní údaje (jméno a e-mailová adresa) jsou v bezpečí. Budou zpracovány podle zásad ochrany osobních údajů, které vycházejí z české a evropské legislativy. Stisknutím tlačítka dáváte souhlas s tímto zpracováním potřebným pro zaslání e-booku a dalších e-mailů od Školícího centra Jana Laibla, které se budou týkat obchodních tipů a osobního rozvoje. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat kliknutím na tlačítko ODHLÁSIT v každém zaslaném e-mailu.