fbpx

Co ve skutečnosti znamená “nemám čas”

Dost často slýcháváme nebo dokonce sami říkáme, že “nemáme čas”. A není vůbec od věci se podívat na to, co to vlastně znamená.

Když vám řeknu: “Pojďte se se mnou zítra dívat do bílé zdi, budeme jenom tak čučet, nic nebudeme dělat,” co mi na to asi tak odpovíte…? Pochopitelně, že nemáte čas.

A když vám řeknu: “Zítra se mnou můžete jít pod balkón, frajer tam bude vyhazovat pětitisícovky, co pochytáme, je naše…”? Tak na to, velmi pravděpodobně, čas mít budete.

Co se změnilo? Změnil se čas? Ne. Čas je stále stejný.

Změnil se obsah času, to znamená důležitost.

Takže pokud nám někdo říká “nemám čas”, tak nám vlastně říká: “To, co ty po mně chceš, není pro mě důležité, nedávám tomu žádnou váhu.”

A stejně to funguje i u nás samých. “Nemám čas, nestihl jsem to…” Jestliže jsem něco nestihl, tak to pro mě nebylo tak důležité. Protože kdyby bylo, tak jsem to stihnul.

Zkuste si na tento důvod vzpomenout při vašem příštím jednání se zákazníkem. Pokud vám řekne, že nemá čas, nedává tomu (zatím) dostatečnou prioritu.

A mým úkolem nyní je zákazníkovi z toho tu prioritu udělat. Zvlášť v případě, že vím, že by tam z jeho strany měla být.

Pokud tedy klient nemá čas, nehledejte, kdy ho mít bude. Hledejte důvod, proč si ho má udělat.

Přeju úspěšné obchody
Honza

Tvrdou práci proměňte na zábavu vy. Nikdo jiný to za vás neudělá

Nedávno jsem opět slyšel: “Dělejte to, co vás baví.” Podle mě jedna z nejnepochopenějších pouček, se kterými se můžeme setkat.

Ona sama o sobě není špatná. Jen je od ní velice blízko k nicnedělání, prokrastinaci a zámince pro nezvednutí zadku od televize. Řiďte se jí… a nikdy to nikam nedotáhnete.

Náš svět je momentálně absolutně nenáročný na přežití. Nemusíme se ani moc snažit. Nemusíme překonávat žádné velké překážky. Můžeme dělat jen to, co nás baví. Ano, “můžeme dělat jen to, co nás baví.”

V tomhle konceptu mi ale chybí zásadní část lidského úspěchu a nedejbože i lidského štěstí.

Dřina, pot, odříkání, zklamání, odmítnutí, selhání a slzy.

Ty nejúžasnější věci na světě, které nás formují. Které nám dávají nové pohledy na svět. Které v nás otevírají nové možnosti.

Ty nejúžasnější zkratky k životnímu naplnění.

Ano. Přesně tohle mi vadí na “dělejte, co vás baví.” Že až moc jednoduše sklouzneme k výmluvě proti vyhrnutí rukávů a pořádnému zabrání.

Přesto se téhle poučky nevzdávám. Jen si ji zdánlivě krkolomně ohnu. Opustíme myšlenku dělání jen toho, co nás baví. A naučíme se, aby nás bavilo všechno to, co skutečně potřebujeme dělat.

Ten postup není vůbec složitý.

Důležité je uvědomění:

Ano, na začátku mě to nebude bavit. Je jasné, že bych radši šel ven a lehl si na louku. To je holt vlastnost, kterou má každý začátek aktivity, kterou nemám zrovna v lásce. Je to krátkodobý, dočasný stav.

Vím, že mi to ze začátku nepůjde. Že budu narážet na překážky, že možná nebudu vědět, jak dál. Možná se dokonce budu cítit ztracený. Asi budu muset překonávat sám sebe. Hledat nové řešení. Ptát se. Je to krátkodobý, dočasný stav.

A pak přijde první úspěch. Nemusí být velký. Protože pak přijde druhý. Přijdu tomu všemu na kloub. Budu vědět, co očekávat a jak na co reagovat. Budu se zlepšovat. Dostaví se výsledky. Je to dlouhodobý stav, který mě v životě posune zase o krůček dál. Bude mě to bavit.

Proto, aby mě cokoliv začalo bavit, potřebuju překonat ten krátkodobý, dočasný “nebavící” stav ze začátku.

A ve většině případů na jeho překonání stačí prostě začít. Nic víc. Nic míň.

Přeju vám, abyste si i vy našli dostatek věcí, které vás nebaví. Tvrdě na nich pracovali. Nic neodflákli. A posunuli se v životě zase o krůček dál.

Honza

 

Že nevytváříme žádné hodnoty?

Stalo se to snad každému z nás. Čas od času nám někdo vytkne, že tím, co děláme, nevytváříme žádnou hodnotu.

Ujasněme si nejdříve, co to vlastně ta “hodnota” je. Odpověď bude překvapivě jednoduchá. Hodnotou je vše, co za ni my osobně považujeme.

Když postavím dům, považuji to za vytvoření hodnoty. V tomhle případě hmatatelné.

Jak to bude u služeb? Tedy u věcí, na které si šáhnout nemůžu?

I ty mají hodnotu. Příkladem je, že se mi podaří vytvořit krásnou rodinu a místo, kde cítím pohodu. Vidíte v tom hodnotu? Ano, i já ji v tom vidím, přestože není hmatatelná.

To, co prodáváme, vždy řeší jednu z potřeb zákazníka. Z té dané potřeby plynou jisté užitky a ty budou ve výsledku především pocitové. Když máte dům, máte ho z nějakého důvodu – zabezpečení rodiny, domov. Na konci jsou tedy nehmatatelné pocity.

Nezapomeňte proto: Jakákoliv hodnota bude vždy postavená na pocitech.

Co tedy udělat, když mi někdo řekne, že nic nevytvářím?

Když se to stane, nabízí se otázka: Co je podle tebe hodnota? Co bych měl udělat, abys to, co dělám, vnímal jako hodnotu?

V odpovědi budou s největší pravděpodobností zmíněné materiální věci. Například “abys vytvořil hodnotu, postav dům.” Odpovězte další otázkou: Je pro tebe důležité, abys měl doma pohodu a klid? Má pro tebe hodnotu, že se doma nehádáte, že máte prima manželství? Jak jsi to udělal, že to tak je, čím jsi tuto hodnotu získal…? Souhlasíš tedy, že je možné vytvářet hodnotu i činnostmi, které nejsou hmatatelné nebo materiální?

Jaký z toho plyne závěr?

Ať už prodáváme produkty nebo služby, pokaždé vytváříme hodnotu. Třebaže k ní nepřispíváme zrovna tou všemi viditelnou materiální částí.

Přeju úspěšné obchody
Honza

O úspěchu v obchodě i podnikání s Mladým Podnikatelem

“Prodej mi tužku!”

Tak začal Jirka Rostecký z Mladého Podnikatele náš rozhovor o úspěchu v obchodě i podnikání. Tužku jsme ale rychle opustili. A dali se do praktičtějších otázek. A nakonec i poměrně osobních. Ostatně, sami se podívejte na celý náš rozhovor:

Přeju úspěšné obchody
Honza

PS: S Jirkou jsme si povídali už minulý rok v rozhovoru 100% úspěšnost v obchodě je utopie.

Rozhovory pro MladýPodnikatel.cz a Objevit.cz

Oba internetové servery mě oslovili s možností rozhovoru. Jsou tam zajímavé informace, tak mě napadlo dát Vám o tom vědět.

Pánové Michal Krčmář (Objevit.cz) i Jiří Rostecký (MladýPodnikatel.cz) mají za sebou zajímavé a úspěšné projekty. Každý mi položil jiné otázky a každý směřoval k jiným detailům. Pokud si projdete jejich weby a přečtete si i jiné články, tak slibuji kvalitní obsah.

MladýPodnikatel.cz
Jan Laibl: 100% úspěšnost v obchodě je utopie. Vždycky na to budou dva
.
http://mladypodnikatel.cz/jan-laibl-100-uspesnost-v-obchode-je-utopie-t13021

Objevit.cz
Jan Laibl: Nehledejte nejpohodlnější cestu, hledejte tu nejúčinnější
http://objevit.cz/jan-laibl-nehledejte-nejpohodlnejsi-cestu-hledejte-tu-nejucinnejsi-t84831

Přeji vám úspěšné obchody i v době prázdnin 🙂
Honza

Webinář o outsourcingu 21. století

28.8.2013 proběhl on-line webinář o outsourcingu. Pokud podnikáte, neváhejte se podívat na záznam.

Najdete tam spousty tipů, jak efektivně najít dodavatele, jak ho řídit, kontrolovat nebo jak využívat virtuální asistentky. Pořadatel webináře Filip Dřímalka (konzultant, marketér a provozovatel portálu EasyTask.cz) mě pozval jako hosta a to právě k odpovědím na téma virtuálních asistentek.

Zde naleznete záznam celého webináře: http://blog.easytask.cz/webinar-zive

Ať se vám daří efektivní outsourcing!

Honza

Úspěšné jednání s lidmi? Komunikujte bez konfliktů.

Lidé považují umění jednání s lidmi za jednu z nejcennějších dovedností. Jak dosáhnu v komunikaci svého? Je to vůbec možné? Jak někomu řeknu, že se mýlí? Dokážeme vůbec správně pochválit? Jak navážu vztah se zákazníkem?

Určitě jste se už setkali s klasickými technikami asertivního jednání a komunikace. A dnes otevřeně vyjadřuji svůj názor. Slušně řečeno, asertivní techniky jsou málo, možná ještě míň 🙂

Vždyť možná i vy sami jste se setkali s někým, kdo vám pomocí asertivních metod „něco tlačil“ nebo naopak nevnímal to, co říkáte. Dnes vám zde rozklíčuji 5 vybraných principů pro zlepšení komunikačních dovedností. Dozajista jste je už někdy použily, nebo je dokonce používáte cíleně. To je smyslem tohoto článku. Pojďme je používat cíleně, vědomě, dokonaleji a bez postranních úmyslů.

Souhlasný postoj

Musíme do hloubky. Na samém začátku úspěšné komunikace je pochopení různých pohledů na jednu věc. Pokud něco vidíte jako „bílé“ a druhý jako „černé“, není možné ho přesvědčovat o opaku. Pokusím se to vyjádřit obrázkem, i když chápu, že to za „obrázky“ nelze považovat 🙂

Tak mu to vysvětlíme ne? 🙂 Těžko. I kdybyste použili všechny logické myšlenky, logaritmická pravítka, tak lidské EGO to nedovolí přijmout za své. A i kdybyste někoho přesvědčili, že nejedná dobře, nebyla by mu dovolila ješitnost, aby to uznal. Člověk si ponechá svůj názor. A pokud to „musí“ uznat, tak jste si dost možná vytvořili nepřítele.

Pokud se však podíváme na věc očima druhého, najdeme u druhého to, co požaduje. Jako by říkal „pojď ke mně a podívej se, je to černé“.

Jak je možné, že každý vidí jinou barvu? Úhel pohledu nebo-li paradigma, je souhrn názorů, životních zkušeností, situací a domněnek. A tady dochází ke konfliktům, vytváření výmluv a lží.

Někdo vám něco vytýká, dokonce vás kritizuje. Jaké jsou vaše pocity? Je to neoprávněný útok nebo oprávněný? Je to jedno. Je to útok, budu se bránit! Stejně tak to vidí i druhá strana.

Co s tím? Snažte se druhým co nejvíce ukázat, že chápete jeho postoj, pohled na věc a paradigma. A především se o to opravdu pokuste. Pouze slova nestačí.

„Chápu vás, pane Nováku, že to vidíte takto. A máte pravdu, v dnešním světě se zdá snad všechno černé.“

„Pokud bych byl na vašem místě, viděl bych to úplně stejně. Rozumím tomu, že to vypadá jako černá barva.“

Představme si námitku zákazníka: „Je to drahé!“
Špatná reakce: „Není, podívejte se, co vám to všechno přinese!“
Správná reakce: „Máte pravdu, v dnešním světě vypadá všechno draze. Oproti čemu vám to připadá drahé?“


Někdo vás NEoprávněně kritizuje: „Tohle si udělal špatně! Nevychází ti šířka.“
Špatná reakce: „Udělal jsem to přesně, tak, jak si mi řekl. Nemůžu za to.“
Správná reakce: „Máš pravdu, ta šířka opravdu nevychází. Dostal jsem tyto podklady, mohu tě požádat o pomoc, abychom společně našli, kde jsem udělal chybu? Pak jsem ji schopen napravit a neopakovat.“


Špatná výtka: „Jsi hloupý, že si na to nepřišel sám! Stačilo se podívat do manuálu.“
Správná výtka: „Nejsme vševědoucí, je jasné, že si na to nemusel přijít. Také jsem ze začátku dělal chyby. Pak jsem zjistil, že se stačí podívat do manuálu, je to tam hezky popsané. Pojďme se na to podívat, ať to můžeme opravit.“

Ať už jste na kterékoliv straně, snažte se hledat řešení. Nemá smysl plácat se v minulosti.

Neodsuzujme lidi, raději se je snažme chápat. Snažme se pochopit, proč jednají právě tak, jak jednají. To je rozhodně prospěšnější a více vzrušující než kritizování a přináší to sympatie, snášenlivost a laskavost.

Pokud se naučíte souhlasný postoj, pomůže vám to i s empatií. Lépe odhadnete, co můžete druhé straně říci a co naopak určitě neříkat.

„Velký člověk ukazuje svou velikost tím, jak se chová k malým lidem. Sám Bůh nezamýšlí soudit člověka před koncem jeho dnů. Proč právě my bychom ho měli soudit?“ Dr. Johnson

Místo přikazování navrhujte

„Běž a udělej to, hned!“ …..brrrrrrr. Nemáte z toho husí kůži? Daleko lepších výsledků a zároveň zachování vztahu s druhým dosáhnete navrhováním. Přikazujte otázkou. Dávají druhému pocit prostoru k rozhodnutí.

„Mám tady nové materiály ke zpracování, musejí být zítra v 9h v systému dodavatele. Je mi jasné, že teď máš práci. Tohle je priorita nad vším. Můžeš se na ně podívat ihned?“

Aktivně poslouchejte a zajímejte se o druhého

Každý člověk touží po spřízněné duši a i ten nejzarytější introvert si rád popovídá. Snažte se druhé povzbuzovat k hovoru. Hledejte společná témata. A hlavně – mluvte méně než druhý. Poslouchejte, jak nejlépe umíte, buďte druhým přímo zaujatí. Jediná správná cesta k navázání vztahu je upřímný zájem o druhého. A ten nejlépe vyjádříte poslechem.

Nejčastější chyby, které aktivní poslech narušují:

  • Skákání do řeči
  • Neprojevování zájmu
  • Převádění konverzace na vlastní osobu
  • Obrácení konverzace – posluchač je vypravěčem
  • Nedostatečná reakce a neverbální projevy prozrazující pasivitu
  • Absence očního kontaktu

 

Jaké prvky aktivní poslech vyjadřují:

  • Skutečný zájem o obsah
  • Oční kontakt
  • Přitakávání a neverbální přikyvování
  • Projevy souhlasu pomocí zvuků a vybraných slov („aha“, „hmm“, „rozumím“ apod.)
  • Zopakování některých částí obsahu („Takže ty si tam byl opravdu jediný?“, „Ty museli koukat!“)
  • Používání otevřených otázek („Co si dělal o víkendu?“, „Proč si tak zamlklý?“, „Jak si na tom s dovolenou?“)
  • Projev toho, že jsme rozuměli, co nám dotyčný povídal, lze udělat shrnutím nebo pointou („Tak to si budu dávat pozor.“, „Výborný, to musím někomu taky povyprávět“)

Na chyby upozorněte nepřímo

Máte skvělý nápad? Tak ho někomu dejte. Snažte se, ať na to druhý přijde sám. Pak máte jistotu, že to určitě uskuteční.

„Koukám, že tady je to vylité každý den. Máte někdo nápad, jak to udělat, aby nám to ten kohout připomnělo zavírat?“

„Co znamená anglické slovo KAR? Já znám jen CAR.“

„Jednou jsem poslal dopis plný hrubek, to byla ostuda pro celou firmu i pro mě. Od té doby si každý dopis raději nechám zkontrolovat u asistentky. Je to pak jistější.“

A na závěr slíbený pátý princip Mít rád všechny lidi

„A jak budu jednat? Začnu mít rád všechny lidi, protože každý z nich má vlastnosti hodné obdivu, třebaže jsou skryté. Pomocí lásky strhnu zeď podezírání a nenávisti, kterou obestavěli svá srdce, a místo ní vybuduji mosty, aby má láska mohla vstoupit do jejich duší.
Budu mít rád ctižádostivé, protože mne mohou povzbudit.
Budu mít rád neúspěšné, protože mě mohou poučit.
Budu mít rád krále, protože to jsou jen lidé a budu mít rád pokorné, protože jsou to lidé boží.
Budu mít rád bohaté, protože jsou přesto osamělí a budu mít rád chudé, protože je jich tolik.
Budu mít rád mladé pro jejich víru a starce pro jejich sdílenou moudrost.
Budu mít rád krásné pro smutek v jejich očích a ošklivé pro mír v jejich duších.
Dnešek přivítám s láskou v srdci.“ Og Mandino

Existují desítky dalších principů pro úspěšnou komunikaci. Jejich síla se projeví až vlastním pojetím každého principu. Je třeba si je vyzkoušet v konkrétních situacích.

Naučme se jednat s lidmi a prodej bude hračka. Úspěšnou a nekonfliktní komunikaci,

Honza

Dělejme standardní věci dobře hned napoprvé

Vážení, to co se mi stalo tento týden, mě již donutilo vytvořit si blog a podělit se o své zážitky.

V pondělí jsem vyrazil do Brna na školení a asistentka mi zarezervovala hotel Boby centrum. Podle stránek velice pěkný hotel a díky tomu, že byl hned vedle místa školení, neřešil jsem cenu 1250,- Kč / noc.

Zaparkuji, vyjedu výtahem na recepci, převezmu plastikovou kartu od vstupu do pokoje. Musím podotknout, že jsem byl opravdu unavený a táhl jsem s sebou kufr a oblek. Ano, už abych se natáhl. Upss karta nefunguje, zkouším tam ten plastik narvat ze všech stran a měnit rychlosti. 🙂 Připadal jsem si jak můj synovec, když se snaží narvat různé kostičky do připravených otvorů. Bohužel se nepodařilo. Tak tedy hurá s věcmi zpátky na recepci.

Už když jsem se blížil a slečny mě zahlédly, tak pronesla jedna k druhé: „nefunguje karta…“. Tak jsem jim potvrdil, že to fakt nejde. To, že se slečna neomluvila, vezmi to čert, ale co následovalo, bylo horší: „Zkuste tuhle kartu, ta by měla jít.“. Cože? „zkuste“? Jak jako zkuste? Táhnu věci, jsem unavený, žádná omluva a vyhlídka na otevření pokoje je „zkuste“. Zachoval jsem chladnou hlavu a se slečnou se domluvil na doprovodu s univerzální kartou. Po příchodu ke dveřím je moje karta opět nefunkční. Díky bohu, že jsem ji vytáhl a ona pokoj otevřela. Ale, co se to děje?! Pokoj je jak po výbuchu atomovky. Už jsem to nevydržel. Začal jsem se chlámat jako blbec, nešlo to zastavit. Myslím, že to bylo tím vyčerpáním. 🙂

Přestěhovali mě na jiný pokoj a vypadá to, že mi i karta funguje. Natáhnu se a po delší době se vydám na večeři. Při návratu karta zase nefunguje. Zkouším vylomit dveře. Zkouším vylomit dveře vykopnutím. Nemám už sílu. Vracím se tedy na recepci, dostávám jinou kartu a usínám s noční můrou, kde mě pronásledují nefunkční karty.

Pokoj pěkný, škoda, že umyvadlo neodtéká. Snídaně se podobala výprodeji zbytků. Při chroupání tvrdého rohlíku jsem dospěl k závěru, že už mě tu nikdy neuvidí. A že jezdím do Brna často. A co je horší, nebudu šířit ani dobrou zkušenost, spíše naopak.

Při check-outu jsem čekal něco jako: „jak se vám tu líbilo, bylo vše v pořádku…“, marně! 🙂 Jen se mě paní zbavila slovem „nashle…“. Velice příjemně jsem chtěl předat zpětnou vazbu: „Můžu Vám dát, zpětnou vazbu? Máte krásný hotel, ale bohužel se již nevrátím. Problémy s kartou, umyvadlem, snídaní, byly pro mě velké zklamání. Ocenil bych, pokud byste to mohla předat kompetentní osobně, která s tím může něco udělat.“ Víte, jaká byla reakce? Během mého „proslovu“ se paní věnovala skládání papírů a pak otráveně odpověděla: „Ale zase máme dobrý ceny.“ Padla mi čelist a už jsem neměl slov. 1250,- Kč? Karta, umyvadlo, snídaně, fungují i na ubytovnách!

Přicházím do druhého hotelu, kde se koná školení. Hledám restauraci nebo kavárnu. Jsou tu dvě. Obě zavřené. Jedna zavřela v 10 h a druhá otevírá v 11 h. Co to sakra je? Dávám si tedy kávu na stojáka.

Jaký je závěr? Dámy a pánové, pokud poskytujete nějakou službu zákazníkovi, dělejte věci napoprvé dobře. Vybírejte personál, který je schopen komunikovat se zákazníkem na úrovni a nebude pro něj problém omluvit se za chybičku, kterou okamžitě napraví nebo předá kompetentní osobě.

Jsem v Brně rád, ale příště se více budu soustředit na osvědčená místa. Držím nám všem palce k doručování slíbeného servisu k zákazníkům. A konec konců držím palce i hotelu Boby centrum. Pokud se něco změní, rád tam zavítám znovu. Ale víte, jak bude těžké mě přesvědčit? Dělejme věci dobře hned napoprvé. Je to třeba. Hodně štěstí s ubytováním. 🙂

Zadejte svůj e-mail a získejte e-book

Vaše osobní údaje (jméno a e-mailová adresa) jsou v bezpečí. Budou zpracovány podle zásad ochrany osobních údajů, které vycházejí z české a evropské legislativy. Stisknutím tlačítka dáváte souhlas s tímto zpracováním potřebným pro zaslání e-booku a dalších e-mailů od Školícího centra Jana Laibla, které se budou týkat obchodních tipů a osobního rozvoje. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat kliknutím na tlačítko ODHLÁSIT v každém zaslaném e-mailu.